Samonabíjecí pistole SA vz. 26

Samonabíjecí puška Sa26 SKK vznikla úpravou původních použitých československých samopalů vzor Sa26, ráže 7,62x25mm na samonabíjecí pušky

Jedná se o zraň kategorie A-I. K nákupu je nutné mít výjimku A-I a povolení k nabývání nadlimitních zásobníků.

Samopal SA vzor 26

Samopal 23 a 25 (původně vz. 48a/b) a dále Sa 24 a Sa 26 (lidově také nazýván pumpička) byly v letech 1948 až 1958 hlavními pěchotními zbraněmi československé armády. Používají náboj 9 mm Luger (Sa 23 a Sa 25) a 7,62 × 25 mm Tokarev (Sa 24 a Sa 26) a jsou vybaveny neuzamčeným dynamickým závěrem. Mohou střílet jednotlivými ranami nebo dávkou. Po skončení 2. světové války bylo potřeba vybavit československou armádu moderním samopalem. Vojenská správa proto vydala „Směrnice pro vývoj samopalu“ – požadovala se ráže 9 mm Parabellum nebo 7,62 × 25 mm Tokarev. V letech 1946–1948 pak probíhala soutěž, které se zúčastnily Zbrojovka Brno a Zbrojovka Strakonice. V průběhu konstrukčních prací navrhl Jaroslav Holeček „závěr kolem hlavně“ (závěr byl z větší části navlečen kolem hlavně a nikoliv umístěn za hlavní jak je obvyklé, takže se zkrátila délka zbraně). Závěr byl použit na samopalu ČZ 47/p (jeden ze soutěžních prototypů). Toto řešení získalo velkou oblibu a bylo požadováno pro všechny dále testované prototypy (ČZ 47/p Zbrojovky Strakonice a ZK 476 Zbrojovky Brno). Vítězem se stal samopal Zbrojovky Strakonice a byl zaveden do výzbroje jako 9 mm samopal vz. 48a (s pevnou pažbou) a vz. 48b (se sklopnou ramenní opěrkou). V roce 1950 byly oba modely přejmenovány na Sa 23 (vz. 48a) a Sa 25 (vz. 48b). V roce 1951 byly na základě unifikace se SSSR samopaly překonstruovány na náboj 7,62 × 25 mm Tokarev a označeny 7,62 mm samopal 24 (s pevnou pažbou) a 26 (se sklopnou ramenní opěrkou).

Samonabíjecí puška - zákony

Tato samonabíjecí puška je zbraň kategorie B. Při nákupu musíte předložit zbrojní průkaz a nákupní povolení

• Samonabíjecí pistole SA vz. 26 
• 4 ks zásobníků,
• sumka,
• popruh,
• vytěrák